Bylo, nebylo… jednoho dne, třetí neděli měsíce růží, krásné slunné odpoledne. V jedné zelené katedrále, zvané „Obora“, nedaleko vrchu Tábor… Slunce ozářilo kačenky i malé káčátka na vodní hladině, svými paprsky pohladilo jejich peříčka; vánek se polaskal s listím stromů; včely, vosy a další drobný hmyz bzučel v korunách statných starých, ale i mladých, stromů.

Malý fialový zvonek u lesní cesty téměř neslyšně zacinkal: Můžete začít, vše je připraveno. Skauti již trasu označili a my jsme dávno připraveni přijmout, povzbuzovat i občerstvovat běžce, chodce, cyklisty, malé, velké, starší, mladší … i ty méně pohyblivé … pro všechny máme stejnou nabídku.

Naše společenství zelené katedrály ví … Vstupte, ochutnejte „Okuste a vizte, jak je Hospodin laskavý; jak je Stvořitel laskavý… co pro vás / nás laskavá Matka příroda připravila … Velký Duch, Laskavý Manitou, otec rudých tváří …“

„Hezké počasí je poloviční úspěch pořadatelů“, říkával jeden moudrý muž. „Připraveným štěstí přeje.“ „Neměj strach“, …. a mnohá další úsloví provázela konání, pořádání akcí … byl to skaut a většina námi tehdy pořádaných akcí probíhala v přírodě, pod širým nebem. Ano, člověk je pouze součástí …. součástí celku.

Věčná JEDNOTO,
která nám mlčky zpíváš,
která nás učíš skrze nás,
veď mé kroky pevně a moudře,
ať kráčeje vnímám tvé učení.
Ať vzdávám čest účelu všech věcí.
Pomoz mi všeho se dotýkat s úctou,
a vždycky mluvit zpoza očí.
Ať pozoruji, ale nesoudím.
Ať nezpůsobím žádnou škodu,
a po mé návštěvě zde ať zůstane jen hudba a krása …

Děkujeme Lídě Žalské za fotky i pár řádků vyznání, ke kterým ji nedělní běžecké odpoledne inspirovalo.

V neděli 16.6.2024 se konal již tradiční běh na podporu Domácího hospice 14 pomocníků. Jistě i krásné počasí dopomohlo k tomu, že lomnickou Oboru zaplnilo na 200 běžců všech věkových skupin. Trasa jednoho kolečka měřila tentokrát 1,5 km. Nechybělo v ní pořádné stoupání. To neodradilo ani běžce, ani chodce a už vůbec ne cyklisty nebo děti na odrážedlech či v kočárcích. Na páscích přibývala razítka za oběhnutá kolečka jedna báseň. „Když mi se tu tak krásně vzájemně hecujeme, že se to běží samo. Myslela jsem, že si obejdu jedno kolečko a už mám 3.“, poznamenala jedna z účastnic. Velmi smekáme obzvláště před těmi, kteří na trasu vyrazili o francouzských holích.

Ani v cíli se lidé nenudili. Mohli si pochutnat na lahodném Lomnickém pivu či nealko limonádě, odpočinout v hamakách nebo si zahrát jednu z mnoha nabízených her. Živo bylo i na střelnici, kde si nejen mužská část mohla vyzkoušet svoji mušku. Nejen děti odcházely se zapletenými copánky, namalovaným obličejem anebo vlastnoručně vyrobeným náramkem z korálků. Nabízené deky se postupně plnili unavenými běžci, kteří se mohli vyhřívat na sluníčku a sdělovat si své dojmy. Celou akci provázela opravdu velmi přátelská atmosféra. A jako bonus se vybralo neuvěřitelných 40 750 Kč, což odpovídá zhruba 16 dnům péče o naše nemocné. Velmi děkujeme všem, kteří se na běhu jakkoliv podíleli. A teď zase s novou chutí do práce. Těšíme se příští rok na Běhu 14 pomocníků v Semilech.

Foto: Andrea Holubcová https://eu.zonerama.com/AjaH/Album/11634512?fbclid=IwY2xjawEQMWNleHRuA2FlbQIxMQABHd25Rhf4F2DbXGAzD7IjOvikKPw_GgQnBudZj2rYEZGT_LEZaxKUTjuZfQ_aem_qg1YLB05JCCtWtogrYMcRA

Foto: Lída Žalská, Lída Zahrádková, Marie Zahrádková