Novoroční hospicové bilancování

Uteklo to jako voda a hospic má za sebou další naplněný rok. Když se za ním nyní ohlížíme, lze popsat jen jedním slovem – a to je vděčnost.

Uběhl další rok, kdy nás lidé podpořili a umožnili tak využít naši službu těm nejzranitelnějším. Počet našich klientů se opět zvýšil. A nejen těch v péči, ale i těch, kteří potřebovali poradit, podpořit, nasměrovat anebo vyslechnout. Naše půjčovna kompenzačních pomůcek fungovala na plné obrátky. Už ji zdaleka nevyužívaly jen rodiny, které jsme navštěvovali, ale i široká veřejnost, což nás nesmírně těší. Oceňováno bylo hlavně prodloužení polohovacího lůžka. Největší zájem ale stále zůstal
o koncentrátory kyslíku. Proto jsme pořídili jeden přenosný, aby i Ti, kteří jsou odkázáni na kyslíkovou podporu, mohli žít svůj život mimo čtyři zdi svých bytů.

Snažili jsme se být nablízku našim pozůstalým nejen při osobních setkáních, ale rovněž i při tradičním Vzpomínkovém setkání. Mnohým pomohlo nejen promítání filmu Rok vdovy, které jsme uspořádali za výrazné podpory místního kina, ale také přítomnost úžasných dam Pavly Beretové a Veroniky Liškové, které přijaly naše pozvání na besedu po skončení filmu.

S každým klientem přišel nový příběh, ale i nové výzvy. Abychom mohli poskytovat skutečně kvalitní služby, tak jsme nezaháleli ani v oblasti vzdělávání. Letos jsme navštívili opravdu velké množství intenzivních kurzů, seminářů i konferencí.

Kromě vzdělávání jsme začali čím dál více vnímat důležitost spolupráce s obvodními lékaři, nemocnicemi, odbornými lékaři, kamennými hospici, psychology i ostatními službami. Proto jsme si domluvili společná setkání a diskutovali nad možnou spoluprací, aby naše pomoc byla cílená
a komplexní. Využili jsme také pozvání prezentovat se přímo na konferenci určené praktickým lékařům.

A kdo slouží ostatním, tak k tomu také někde musí čerpat sílu – proto jsme věnovali čas společným supervizím, rozhovorům i praktickým cvičením s naší psychoterapeutkou Kasiou Kordou. Novou energii jsme čerpali z krásy a harmonie přírody v blízkém okolí. Důležitá pro nás byla i srpnová pouť k našim patronům, Čtrnácti svatým pomocníkům. Krásné setkání jsme prožili s tehdejším náměstkem hejtmana jihočeského kraje Františkem Talířem, který nás povzbudil v našem úsilí. S nejvyšším zástupcem Libereckého kraje, hejtmanem Martinem Půtou, jsme měli možnost se potkat při jeho květnové návštěvě Semil.

Mezi stálice našich akcí určitě patří Běh pro hospic, který se tentokrát konal v lomnické oboře. Byl pojat jako odpoledne pro rodiny a všichni jsme si ho moc užili. Vděčni jsme také varhanici Marii Esslové za nádherné koncerty v Mladé Boleslavi, Bozkově a Soběslavi. A co to ta „vděčnost“ vlastně je? To jsme spolu s panem učitelem Josefem Opletalem přiblížili žákům 8. tříd na ZŠ Ivana Olbrachta v Semilech. Hodně jsme se věnovali i prezentaci naší služby. Ať už na Dni zdraví v Lomnici nad Popelkou či Dni sociálních služeb v Semilech. Obětavé dobrovolnice prodávaly na trzích v našem stánku výrobky na podporu hospice od šikovných lidí, kteří je pro nás nezištně vyrobili a darovali k prodeji. Nevynechali jsme ani každoroční celorepublikovou kampaň Dožít doma, která má za úkol právě informovat lidi o službě mobilních hospiců. V rámci ní jsme se během „Papučového dne“ vydali na semilský Ostrov, kde jsme při akci s názvem Spojme břehy symbolicky propojili břehy řeky Jizery obkreslenými papučemi. Přitom jsme pokládali kolemjdoucím otázku: „Co pro vás znamená domov?“ A to všechno proto, že vnímáme jako velmi důležité, aby se informace o naší službě dostaly ke všem, kteří ji potřebují.

Před Vánoci začaly přicházet nabídky na podporu hospice ze všech možných stran. Ať už to byla facebooková Aukce pro hospic Marušky Hrubínové, Swap oblečení s módní přehlídkou a dražbou od spolku Akcička, akce HC Lomnice nad Popelkou s názvem „Na domácím ledě za domácí hospic“ nebo mnoho dalších drobných i větších akcí a akciček, které pro nás uspořádaly různé spolky či jednotlivci.

Náš hospic také oslovil Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa s nabídkou pomoci. Po tom, co vstoupil do naší správní rady, nám kromě krásného přátelství přinesl finanční dar a pomohl několika rodinám v těžké situaci se zaplacením faktury za péči. Velmi prospěšný pro nás byl i rychlokurz práce se sociálními sítěmi a také natočení videí, které nám zprostředkoval.

Největší letošní změnou pro nás byl určitě nástup nové sestřičky, díky níž se nám navýšily kapacity. A protože je nevyčerpatelnou studnou optimismu i dobré nálady, dokázala nám vnést nový vítr do plachet. Těšíme se také na to, že od nového roku k nám přibude další posila týmu – tentokrát do úseku administrativy, fundraisingu a PR, kde také přibývá stále víc a víc práce.

Velmi Vám děkujeme za všechnu Vaši podporu i pomoc a moc se těšíme na všechny výzvy, které nám přinese rok 2025.

Tým Domácího hospice 14 pomocníků